Testováni

Předcházející kapitoly dostatečně naznačily, jak důležité místo ve webové analytice má testování a průzkum.
Důvody testování lze rozdělit do třech základních skupin:

  • analýza clickstream dat neposkytla dostatečné vypovídající údaje a je třeba získat další data, nejčastěji průzkumem u zákazníků,
  • z analýzy clickstream dat vyplynulo, že je třeba provést změny na webu nebo na stránce a takové změny je vždy třeba otestovat,
  • vliv okolí, mezi které lze zařadit nárůst konkurence, organizační změny, nové technologie a trendy apod.

Testovací prostředí


V zásadě existují dva způsoby testování z hlediska prostředí:

  • testování v laboratorním prostředí

Osvědčuje se v případech, kdy je třeba pozorovat zákazníka při jeho chování a z dat získaných z clickstream analýzy nelze zjistit příčiny neúspěchu. Příkladem laboratorního testování je například sledování pomocí oční kamery. Nevýhodou laboratorního testování je nepřirozené prostředí. Lidé se v takovém prostředí vždy chovají trochu odlišně než v přirozeném. Tento nedostatek se dá zmírnit dobře navozenou atmosférou při testování a výběrem respondentů.

  • testování v přirozeném prostředí.

Nejčastěji se týká testů použitelnosti. Toto testování předpokládá najít vhodné uživatele k testování. Existují dva základní způsoby výběru uživatelů:

  • Oslovení firmy, která poskytne nasmlouvané uživatele k testování. Tyto firmy nabízejí často kompletní služby z oblasti testování a to od přípravy až po vyhodnocení a dodání výsledků v různých výstupních formátech pro potřeby importu do analytických nástrojů. Jedná se o placené služby.
  • Výběr z vlastních návštěvníků webu se provádí:
    • formou přímého oslovení na webu např. zobrazením okna s pozvánkou k účasti na testování,
    • výběrem na základě předběžného dotazníku, na základě kterého se vyberou vhodní kandidáti pro testování a tito budou osloveni s nabídkou k účasti na testování.

Způsob výběru závisí na tom, co je třeba otestovat. Oba způsoby mají své výhody i nevýhody. Využití služeb firmy, která provede testování, se přibližuje více laboratornímu prostředí. Vlastní řízené testování může být náročné z hlediska přípravy a výběru uživatelů.[1]

Úrovně testování


Z hlediska úrovně či hloubky testování se provádějí testy:

  • na úrovni stránky,se zaměřuje na konkrétní změny či funkce na stránce. Jsou vhodné pro zjišťování efektivity jednotlivých stránek nebo obsahu stránky. Pokud je třeba získat zpětnou vazbu od uživatele, je vhodné ji umístit na konci testované stránky.
  • na úrovni webu se provádí pro získání informací o chování uživatele, navigaci po webu, efektivity webu a celkové orientaci z hlediska architektury. Získání zpětné vazby od uživatele se provádí na konci návštěvy.

Testování webových stránek a testování webu není vhodné kombinovat. Významově se jedná o zcela jiné druhy testování a výsledky mohou být tedy zkreslené. [1]

Druhy testování


A/B testování


A/B testování (A/B testing) je technikou, kdy se testují dvě a více verzí internetových stránek. Patří k základním a nejvíce používaným technikám.

Vlastní testování probíhá tak, že polovině návštěvníků se zobrazí varianta A testované stránky a druhé polovině varianta B testované stránky. Při testování více variant webových stránek je třeba upravit zobrazování stránek návštěvníkům stejným poměrem. Cílem je vyzkoušet více verzí internetových stránek a na základě analýzy získaných dat určit, která verze nejvíce vyhovuje požadovaným cílům. Výhodou A/B testování je reálné testování s reálnými lidmi.[2]

Příkladem A/B testování je případová studie webu WriteWork.com[3], na kterém byl proveden radikální redesign nejvíce využívané vstupní stránky. Cílem bylo zvýšit návštěvnost a snížit míru opuštění vstupní stránky. Nejprve proběhly průzkumy k získání námětů od uživatelů. Na základě získání více než 1000 odpovědí byl proveden redesign z původních stránek na novou variantu (viz následující obrázky). Výsledkem bylo, že se počet aktivních uživatelů zdvojnásobil.

writework.png writework1.png

Multivariantní testování


U multivariantního (MVT) testování (Multivariate testing) se testuje více variant různých prvků v rámci konkrétních bloků jedné stránky. Často se testování týká různých variant písma, velikosti, formátu obrázku apod.

Následující obrázky jsou typickým příkladem MVT testování. Zdrojem je Případová studie optimalizace webu Kentico.com[4]. V rámci optimalizace proběhlo mimo jiné multivariantní testování prvků na nově navržené úvodní stránce. Testovaly se dva prvky – hlavní obrázek a podoba a text tlačítka vyzývajícího návštěvníka k akci (viz obrázek vlevo), na obrázku jsou červeně zvýrazněné testovací prvky. Vedlejší obrázek znázorňuje testované varianty. Obrázek pod nimi pak zobrazuje vítěznou variantu - Var. 2 obrázku a Var. 7 tlačítka.

kentico1.pngkentico2.png
kentico3.png

Uživatelské testování použitelnosti


Uživatelské testování (User Testing) použitelnosti se využívá k testování srozumitelnosti a přehlednosti webu z pohledu návštěvníka.

Použitelnost ale také znamená dodržování standardů .
Uživatelské testování lze zařadit mezi testování laboratorní. Podle cílové skupiny webu se provede výběr testerů a vytvoří se scénáře testování. Při samotném testování je třeba zaznamenávat postřehy testerů i pozorovatele a v případě nejasností klást testerovi doplňující otázky. Testování je vhodné zaznamenat na kameru. Lze využít také zaznamenání pohybu myší.[5]

Výsledky testování mohou být někdy oproti očekávání překvapivé. Důkazem toho je článek Postřehy z testování s "babičkami"[6], které prováděla firma dobrýweb. Testování se zúčastnilo šest žen o průměrném věku 59,3 roku. Při testování například ani jedna z nich nepoužívala kolečko myši. Na aktuální stránce vnímaly jen to, co bylo vidět. Problémem byly delší stránky, u kterých bylo třeba provést rolování a neviditelné prvky se tak staly nedostupnými. Problémem byl také seznam odkazů na nadřazené a podřazené stránky, kdy odkazy jsou odděleny šipkou či lomítkem, v tomto případě používaly tlačítko zpět atd.

Heuristická analýza použitelnosti


Heuristická analýza použitelnosti je metoda, která využívá zkusmé řešení problémů. Používá se v případech, kdy neexistuje přesná metoda nebo algoritmus pro řešení problému. Heuristické řešení je postaveno na principu dosavadních znalostí, zkušeností a intuici.

Samotné testování se provádí formou otázek tzv. heuristik, kdy se zjišťuje, zda zkoumaný objekt vyhovuje určitým parametrům. Heuristiky jsou podmínky kvality roztřízené do skupin z hlediska požadavku na funkcionalitu. Jedná se např. o požadavky na domovskou stránku, kvalitu obsahu, vyhledávání apod. Výsledky se udávají za jednotlivé funkční skupiny v procentech nebo formou grafu s doplněním návrhu na optimalizaci (viz následující obrázky)

heuristika1.png heuristika2.png

Pro analýzu lze použít existující heuristiky. Příprava vlastních heuristik vyžaduje odborné znalosti. Heuristiky je třeba formulovat konkrétně, objektivně, navrhnout jednoznačné typy odpovědí a seskupit je podle funkčnosti. Vhodný počet hodnotitelů je dva až pět, přičemž každý hodnotí sám. Celkové vyhodnocení je syntézou výsledků všech hodnotících.
Heuristická analýza použitelnosti je vhodná např. k analýze použitelnosti, srovnání dvou webů, návrhu zcela odlišného webu, odlišení webu od konkurenčního, zhodnocení obsahu a funkce webu apod.[7]

Sledování pomocí očí kamery


„Eye tracking je speciální a stále se vyvíjející technologie pro sledování pohybu očí člověka oční kamerou, která dokáže určit, co uživatele webu – potenciálního zákazníka – zaujalo, a také zjistit, v jakém pořadí sledoval zobrazený obsah na webu a jak intenzivně. Také dokáže odhalit, čeho si návštěvník nevšiml, co přehlédl.“[8]

Sledování pomocí oční kamery (Eye Tracking) se obvykle využívá při hodnocení rozložení prvků na stránce a jejich viditelnosti, ke zhodnocení designu a navigace. Výstupem jsou nejčastěji teplotní mapy nebo grafy znázorňující formou čar a bodů (Gaze Plot) sekvenci pohybu a fixaci očí na konkrétní místa webové stránky (viz následující obrázek[9]).

gazeplot.png

Teplotní mapy a sledování prokliků na stránce


Pro rychlou analýzu webové stránky se často používají nástroje sledující hustotu prokliků na stránce, rolování stránky a pohyb myší. Jde o sledování dostupnosti a čitelnosti míst na stránce z pozice návštěvníka a sledování míst, na která návštěvníci klikají nejčastěji.

Analýzy slouží k určení:

  • nejfrekventovanějších míst na stránce,
  • nevyužívaných míst,
  • neviditelných míst dostupných po odrolování,
  • odhalení slabých míst (navigační prvky, kterých si návštěvník nevšimne).

Výsledkem analýzy jsou teplotní mapy (Heatmaps). Název teplotní mapy vychází ze způsobu prezentace výsledků barevnou škálou podle stupně sledování či prokliků. Nejvíce frekventovaná místa jsou zabarvena teplými barvami (žlutá až červená), méně frekventovaná místa studenými barvami (zelená až modrá).

Rozlišuje se několik druhů teplotních map, podle toho, co sledují[10]:

  • mapy kliků (Click Tracking) zobrazují, na které prvky návštěvníci nejvíce klikají,
  • mapy pohybu myši (Mouse Movement Tracking) ukazují, kudy uživatelé nejvíc pohybují myší,
  • mapy odskrolování (Scroll-reach map) u delších stránek znázorňují, zda se návštěvníci dostanou k důležitým prvkům umístěným na stránce nejníže,
  • mapy pozornosti (Attention Map) ukazují, které oblasti stránky pozoroval návštěvník nejdéle (má význam u delších stránek),
  • sledování vybraného uživatele (Single User Tracking) od jeho příchodu na stránku až po opuštění webu včetně pohybu myší, kliknutí, přechody mezi stránkami apod. Lze takto otestovat nejen jednotlivé stránky, ale i navigaci po webu a architekturu webu.

Teplotní mapy lze použít k A/B testování verzí webových stránek a k analýze použitelnosti.
Některé nástroje poskytují údaje o počtu prokliků na jednotlivé odkazy (Overlay) včetně procentuálního vyjádření.
Jiným způsobem prezentace dat je zobrazení všech jednotlivých kliknutí na stránce (Confetti), která jsou navíc barevně odlišena podle původce.
Příklady teplotních map jsou uvedeny v kapitole Teplotní mapy.

Testování průzkumem


Průzkumy patří mezi nejefektivnější metody získání informací přímo od zákazníků. Jejich výhodami jsou :

  • z pohledu financí jde o minimální zatížení, protože existují nástroje zdarma,
  • vhodně vytvořený průzkum lze opakovaně používat a při pravidelném využívání srovnávat výsledky,
  • průzkumy poskytují jak kvantitativní tak kvalitativní data,
  • jsou příležitostí k odhalení problémů v krátké době,
  • nástroje dokážou efektivně kombinovat větvení a různé typy otázek,
  • výsledky jsou v nástrojích prezentovány obvykle ve formě grafů s možností nastavení různých filtrů.

Rozlišují se dva typy průzkumu:

  • průzkumy na úrovni stránky jsou konkrétně zaměřeny a jsou vhodné pro zjišťování efektivity jednotlivých stránek,
  • průzkumy na úrovni webu jsou zaměřeny požadavky návštěvníka vzhledem k webu.

Z pohledu frekvence lze průzkumy rozdělit na:

  • permanentní, které jsou obvykle umístěny na nejnavštěvovanějších stránkách v liště či záložce a zákazníkovi se automaticky k vyplnění nenabízí, např. pod záložkou Průzkum spokojenosti,
  • pravidelné průzkumy, které se k vyplnění nabízejí v pravidelných intervalech,
  • jednorázové průzkumy ke konkrétnímu účelu.

Výsledky průzkumů lze prezentovat zákazníkům na webu a ukázat tak kvalitu značky z pohledu zákazníka.
Pro všechny průzkumy platí, že by neměly být příliš dlouhé a komplikované. Měly by být pro návštěvníka pochopitelné a nezasahovat do jeho soukromí.
Příklad nástroje k průzkumu je uveden v kapitole Průzkum u zákazníků – 4Q.[1]

Literatura a použité zdroje
1. KAUSHIK, Avinash. Webová analytika 2.0: kompletní průvodce analýzami návštěvnosti. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2011. ISBN 978-80-251-2964-7.
2. SNÍŽEK, Martin. A/B testování – kompletní průvodce. In: Optimics [online]. 12.5.2011 [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: http://www.optimics.cz/c/ab-testovani-kompletni-pruvodce
3. How WriteWork.com increased sales by 50% & doubled conversions by A/B testing a radical new design. In: Visual Website Optimizer [online]. on February 22nd, 2011 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://visualwebsiteoptimizer.com/split-testing-blog/how-to-increase-online-sales/
4. BRÁZDA, Jiří. Případová studie optimalizace webu Kentico.com. In: Optimics [online]. říjen a listopad 2009 [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: http://www.optimics.cz/wp-content/uploads/2009/12/kentico-pripadova-studie.pdf
5. Uživatelské testování použitelnosti stránek (user testing). In: RobertNemec.com [online]. (c) 2001 - 2014 [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: http://www.robertnemec.com/uzivatelske-testovani-pouzitelnosti/
6. FENDRYCH, Adam. Postřehy z testování s "babičkami". In: Dobrýweb [online]. 11. 1. 2011 [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://blog.dobryweb.cz/postrehy-z-testovani-s-babickami
7. MACHART, Ondřej. Heuristická analýza použitelnosti. In: Čtvrtkon.cz [online]. 14 BŘE, 2013 [cit. 2014-02-22]. Dostupné z: http://ctvrtkon.cz/prezentace-ze-6-ctvrtkonu-heuristicka-analyza/. Prezentace.
8. Co je Eye tracking?. In: Úspěšný web [online]. 2014 [cit. 2014-02-15]. Dostupné z: http://uspesny-web.cz/slovnicek-internetovych-pojmu/eye-tracking
9. Measuring the User Experience [online]. 2012 [cit. 2014-03-02]. Dostupné z: http://www.measuringux.com/
10. FORGÁČ, Ján. Teplotní mapy (heat mapy). In: ArtFocus [online]. 19.05.2011 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.artfocus.cz/blog/tepelne-mapy-heat-mapy
Není-li uvedeno jinak, obsah této stránky je pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 License